Magikum Regnum

 Česká mytologie... Kdo ví :-)

Vodník, Hastrman, též Nix či Vodjanoj

Individualista, obývající řeky, potoky či jezera. Tvrdí se, že je bubákem až na výjimky slovanským, ale není to tak docela pravda. (Slované ze všech elementů nejvíce inklinovali k vodnímu živlu, o tom svědčí jednak celá řada nejrůznějších vodních bytostí a mystérií, jednak sama postava vodníka, rozšířená po celém slovanském světě kromě Jadranu). Proto se slovanským budeme věnovat – s malou odbočkou na sever, kam se mohli dostat přes Balt a také vývojem z jiných nadpřirozených tvorů.

Povahou je – jak již bylo řečeno – samotář a tak trochu misogyn. Je nadán schopností měnit podobu ve zvíře, vodní, ale i suchozemské, příkladně koně (často bez spodní čelisti). Umí dokonale pracovat s vodou, několik kapek dokáže proměnit v povodeň, dovede umně lámat ledy. Ve vodě je silný, ale souš mu příliš nesvědčí.

Zdroj: http://www.fext.cz/bestiar/index.htm

Nerad se pohybuje po svých, na suchu jezdí na koni či krávě, pod hladinou na sumci. Jeho škodící metody se během věků vyprofilovaly v známé topení lidí a schraňování jejich duší, v trhání sítí či převracení loděk. Pokud není ženat s vodní pannou, láká lidské dívky, často spoléhaje na jejich marnivost. Úspěšný sňatek pak ohlašuje povodní.

Pokud jde o vzhled, drží se vodníci krajových zvyklostí – český hastrman preferuje žlutou a zelenou kombinaci obleku (s vlhkým šosem), je k poznání podle žabích očí a bambulovitých prstů, zatímco ruský vodjanoj je postarší holohlavý, s velkým břichem, oděn do síťové čepice a opasku z vodních trav. K plování využívá efektivní husí nohy. Baltský ančutka má formu bezprstého a bezpatého čertíka, který dovede též létat. Vodeni (Slovinsko) je podoben myslivci (poněkud zelenému), spodní část těla mívá někdy rybí. Tatranští vodníci jsou porostlí mechem.

Bolotjanyk, jedna z ruských forem vodníka, žijící v bažinách a očeretjanyk, obývající močály a rákosí, jsou nejnebezpečnějšími druhy. V dobré náladě sice dokáží i pomáhat, ale jinak je radno se jim a jejich území vyhnout. Paradoxně tyto nebezpečné druhy mají jeden den v týdnu, v pátek, který je jim zasvěcen, volno, čili neškodí. U ostatních rodů se nelze na kalendář spoléhat.

Ochrana je převážně botanického původu: černobýl, tolita a kapradí. Výbornou ochranou je klokočí, posvěcené na Květnou neděli.

Pro odchyt je třeba použít houžev, spletenou z devatera lýčí a barevných tkanic. Populární lýko platí jen v případě polských topielců.

Jednou z neslovanských forem je norský Nix. Má tytéž vlastnosti jako vodníci slovanští, dokáže měnit podoby (rybí, člověčí, hadí i jiné). Také on bývá k poznání podle mokrého šosu. Ženská forma je krásnou ženou s rybím ocasem.

Krajové formy a odrůdy: